V týdnu 17. 7. – 23. 7. se uskutečnilo letní kondiční soustředění. Jako každý rok jsme byli ubytovaní v penzionu Tichá říčka v Jizerských horách. Na celé soustředění přijelo 40 účastníku. Někteří přijeli později a někteří bohužel dřív odjeli.
Soustředění začalo v neděli Markétiným proslovem a počítáním naší pracovní tepovky, ze které pak můžeme počítat TF pro jednotlivé zatížení. 60% zátěže je nejlepší na rozvoj srdce a plic, takže následoval tradiční výběh na rozhlednu Slovanka, při kterém měl každý za úkol hlídat si svojí tepovou frekvenci a pokusit se ji udržet na svých cca 60%. Na večerním programu jsme se rozdělili do rodinek, tentokrát do pěti rodinek po sedmi a dozvěděli se, jak letos hodnotit svoje tréninkové nasazení/zatížení pomocí smajlíků. Vymysleli jsme názvy rodin a šli spát, abychom byli připraveni na ranní rozcvičku.
První dva dny probíhaly úplně v pořádku a nebyly ani tak těžké. V 6:30 budíček, v sedm rozcvička a v osm snídaně, dopolední a odpolední trénink, večerní program v deset večerka a spát, abychom další ráno mohli vstát a byly odpočatí. V úterý při orientačním běhu, který nám připravili profesionální orientační běžci i s čipy, stal první bohužel úraz. Matty si hned na začátku zvrtnul kotník a nemohl do konce týdne běhat. Ale je třeba říct, že do všech aktivit, se nadále zapojoval, jak jen mohl. Díky odvozu Dana do na RTG jsme věděli, že zlomené to není.
Středa neboli odpočinkový den začal ranním během, rozdělili jsme se do skupinek a běželi jsme, kam jsme chtěli a jak jsme chtěli. Kategorie U13 a mladší měla výjimku a mohla zůstat spát. Dopoledne následovali hry v rodinkách a intervalový běh. Odpolední trénink nebyl, místo něj se U15 a mladší vydali na borůvky a koupat do ledovky v Kamenici, nejstarší se jeli koupat k Jablonecké přehradě a pár kluků si skočilo k Petře do Josefáče na pinčes. K večeři byly, jako každý rok, borůvkové knedlíky. Tento rok se jich zabalilo 157.
Ve čtvrtek ráno se znovu začalo rozcvičkou, dopolední sprinty do kopce na parném slunci si vyžádaly několik obětí velkého vedra a slunce. Podobně probíhal i odpolední trénink a večer raději Marek s Lukášem odjeli do Prahy. Večerní program se kvůli únavě a množství lidí, kteří se necítili dobře, zrušil a šli jsme spát dřív.
Pátek jako poslední den už probíhal bez komplikací, všichni byli připraveni hned ráno na rozcvičku „dřep – výpad“, a dopoledne u člunkových běhů si jenom pár hráčů odřelo koleno, když zašláplo a uklouzlo po terčíku. Poslední dny se Markéta snažila co nejvíce aktivit přesunout do stínu, abychom neběhali na sluníčku a Kačka nosila lahve plné čisté vody, na polévání hlavy. Poslední trénink jsme vyplnili několika rodinnými štafetami a dlouhým intervalovým během.
Celé soustředění jsme zakončili grilováním a bojovkou, kterou si připravili starší kluci. V sobotu ráno bylo jen vyhlášení a odjezd domů. I když to ve čtvrtek nevypadalo dobře, nakonec se celé soustředění povedlo a doufáme, že příští rok přijede znovu tolik lidí jako tento rok, včetně super dospělých Domči Kurzové a Míši Myšákové.
Aneta