Smutné MČR družstev žáků

přidáno: 21. 5. 2013 11:17, autor: Markéta Osičková   [ aktualizováno 21. 5. 2013 11:19 ]
    Asi jste si všimli, že komentář k MČR družstev žáků stále odkládám....Nejspíš proto, že los  a zápasy pro Astru  v základní skupině nedopadly zcela podle očekávání. Kdo ještě novyčetl ze stránek ČBaS, jak to celé bylo, může číst dál stručnou zprávu.
    Do Českého Krumlova jsme vyrazili již v pátek (Tomáš Ryba, Vojta Jára, Honza Fiala, Kristian Lecian, Terka Járová, Kristýna Brunátová a hostující Anička Legátová z Plzně; jako doprovod Jarda Fiala a David Ryba) . Mně ještě večer čekala pracovní schůzka, takže team si zvolil bez mé pomoci kapitána Vojtu a oprášilo starý "Holcův pokřik".  Doprovázela nás moje celá rodina, protože Martin v neděli měl předávat ceny jako člrn VV ČBaS a těšil se, že jedna také pojede s námi do Prahy.
    Po shlédnutí losu mi ale bylo jasné, že to tak hladce nepůjde - Klimkovice jako nasazené 1, Český Krumlov v domácím prostředí a známý svými překvapeními (kdysi jsme s Krumlovem také začínali první utkání na družstvech žáků a také kdysi nám byl tenhle boj osudový),  Nejdek - soupeř k zahrání.
    První utkání tedy s Českým Krumlovem začalo slibně výhrou mixu, pak následovala studená sprcha třísetových zápasů, kde jsme vždy vyhrávali 1:0 na sety. Celkově zajímavý byl konečný verdikt 3:4 pro Krumlov, 9:9 na sety, 318:314 na míče pro nás....Dost smutné, přesto jsme šli bojovat s Klimkovicemi odhodlaně a hráli tak o něco lépe. Jako jediní ze všech družstev na turnaji jsme na Klimkovice uhráli 2 body, ale prohra 2:5 nás definitvivně vyřadila z bojů o medaile. S Nejdkem jsme zvítězili 7:0, ale náladu nám zvedli koncem dne již jenom namalované modré nehty všech kluků za jejich výkony. Večer v restauraci nás ještě dorazil nepříjemný zážitek s příjezdem záchranky k vedlejšímu stolu. Přesto jsme si dali závazek v neděli vše vyhrát a obsadit tak páté místo.
    Neděle neproběhla bez vzrušení, dala jsem do sestav trochu adrenalinu, takže poslední utkání s Pardubicemi bylo napínavé do poslední chvíle. I tak družstvo mělo radost z diplomu a obdrženého koše, kde hlavně Kristian našel svoji oblíbenou pochoutku, kvůli které nejspíš není schopen hrát badminton jako badminton.
    Díky otcům za doprovod, martinovi za hlídání dětí a našim mladým za velmi poučný turnaj.
               
      






Comments